Na území Ukrajiny existoval raně středověký stát Kyjevská Rus, který si přisvojují jako počátek své státnosti jak Rusové, tak Ukrajinci. Území Ukrajiny bylo ve 14. - 15. století součástí Litevského knížectví, v důsledku vzniku polsko-litevského soustátí roku 1569 se Ukrajina stala východním pomezím polského státu. Na neosídleném území na dolním toku Dněpru se postupně usazovali kolonisté, uprchlí poddaní a zběhlí vojáci různého etnického původu, kteří zde vytvářeli vojenské osady tzv. kozáků. Území kozáků na Dněpru je považováno ukrajinskou historiografií tradičně za protoukrajinský stát. Ukrajinská národní identita se formovala v protikladu k identitě polské a později ruské. Na počátku roku 1918 Ukrajinci vyhlásili samostatný stát, který se ale neudržel: byl obsazen bolševiky, kteří zde zřídili Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku (USSR) a ta se stala v roce 1922 součástí SSSR. Teprve v roce 1991 se v důsledku rozpadu SSSR Ukrajina osamostatnila. Rusko považuje území Ukrajiny historicky za součást vlastního státu. V carském Rusku nebyli Ukrajinci považováni za samostatný národ, ale jen za součást "trojjediného ruského
národa". Tuto teorii v podstatě dnes hlásá i Putin.
Velký sál, 2. p.
Přednáška bude také vysílána živě na Facebooku knihovny a později ke zhlédnutí na YouTube kanálu.
pořádá: KVKLI ve spolupráci s Katedrou historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci
VÁLKA NA UKRAJINĚ: HISTORICKÉ SOUVISLOSTI
Krajská vědecká knihovna
host: prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., katedra historie FP TUL