Na jaře roku 1967 se Šaldovo divadlo stalo první československou scénou, na jejímž jevišti se po válce objevily Dostojevského Běsi, a to ve známé adaptaci Alberta Camuse. Po více než padesáti letech se k tomuto námětu vracíme, tentokrát ve vlastní dramatizaci, vznikající přímo pro DFXŠ. Jejím autorem je režisér spjatý v posledních letech s pražským Švandovým divadlem, Dodo Gombár. Dostojevského slavný román nechápe pouze jako výpověď o lidské společnosti, ale především jako pátrání po zákoutích lidské duše. Běsi nevedou „jen“ k revolucím, běsi jsou bouří v našem nitru. Uvnitř nás samých se skrývají největší záhady vesmíru…
Gombárova inscenace se neopírá pouze o klasickou činohru, ale na pomoc bere i muzikanty a tanečníky. Výsledkem je tzv. „totální divadlo“, které útočí nejen na rozum, ale také na naše smysly. K tomu přispívá i zvolený scénografický klíč: inscenaci hrajeme „obráceně“, kdy diváci sedí na scéně čelem k hledišti.
UPOZORŇUJEME DIVÁKY, ŽE MÍSTA K SEZENÍ JSOU U TÉTO INSCENACE UMÍSTĚNA NA JEVIŠTI A NEJSOU ČÍSLOVÁNA.
DÍKY NETRADIČNÍMU HLEDIŠTI PROSÍM POČÍTEJTE S MÍRNĚ CHLADNĚJŠÍM PROSTŘEDÍM, NEŽ JE V KLASICKÉM HLEDIŠTI ŠALDOVA DIVADLA. Děkujeme za pochopení.
BĚSI

[Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Dodo Gombár] Člověk je hádanka. A ne jen jedna.