Už je to tak. I letos Jaro Zimu rozplakalo. A poté Léto dohřálo zas Jaro! A jen co Podzim Zimu roztesknil, tak opět Zima praští ze všech sil...
Veršovaná pohádka o koloběhu ročních dob v přírodě je vlastně živým snem jednoho užaslého člověka, před kterým náhle začnou defilovat personifikované roční doby. A jak všichni dobře vědí, každé období je úplně jiné. Paní Zima je třeskutá a pěkně od rány, deštivé Jaro je osobnost o poznání citlivější, horké Léto se umí pěkně rozpálit, zatímco malíř Podzim pořád lítá s hlavou někde v oblacích... Roční doby spolu postupně svádějí souboj o nadvládu nad světem, ale ať dělají, co dělají, ten boj má stejně vždycky dopředu známý výsledek.
Zato příběh dvou sněhových vloček, který se odehrává v průběhu celého roku, svůj konec ještě nezná. Vločky (obě se jmenují Anežky), které v zimě přistály na zemi, na jaře totiž roztály a v létě se pak vypařily kamsi do vzduchu. Že by smutný konec pohádky? Ale kdeže... Vždyť zima už je zase na spadnutí a s ní padají na zem opět i dvě staré známé sněhové vločky.
Pohádka do dlaně, kterou Naivní divadlo uvádí u příležitosti loňských nedožitých sedmdesátých narozenin své někdejší dvorní autorky, Ivy Peřinové, patří k nejlepším textům pro děti z pera této „první dámy české loutkové hry“. Hra byla s úspěchem inscenována v řadě českých i zahraničních divadel (poprvé v NDL Pavlem Polákem v roce 1991). Tentokráte se jí ujal režisér Martin Tichý, který je v NDL podepsán například pod oceňovanou inscenací Pohádka o Raškovi).
Pohádka do dlaně
Naivní divadlo
Pohádka o koloběhu ročních dob v přírodě...