Małgorzata Mirga-Tas, Sráč Sam | Přítelkyně

Výstava

Výstava představuje dialog dvou výrazných ženských uměleckých hlasů — polské vizuální umělkyně s romskými kořeny Małgorzaty Mirgy-Tas a české umělkyně Sráč Sam. Obě pracují s textilem jako médiem paměti, identity a ženské zkušenosti. Zatímco Małgorzata Mirga-Tas se ve své tvorbě soustředí na romskou komunitu a její vizuální i narativní reprezentaci, Sráč Sam v kontextu této výstavy pracuje s architektonickou instalací, kde se v této situaci textil objevuje minimálně, jen s každodenním nositelem významu ušitého šatstva. Zároveň v nemalém měřítku v podobě stavby dokládá provázanost jednotlivých prvků celé kompozice a také že zázemí pro možnost spočinutí je podmínkou pro vytváření obsahů a vztahů.
Projekt propojuje etablovanou romskou umělkyni, jejíž praxe vyrůstá z kolektivní paměti, manuální práce a komunitních narativů, s českou umělkyní, která v rámci výstavy pracuje s médiem textilu konceptuálně a představuje jej jako prostředek halení a vyjevování. Důležitým inspiračním zdrojem kurátorského rámce je myšlení Silvie Federici, zejména její kniha Re-enchanting the World, stejně jako memoáry Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou.
Zasazení tvorby Małgorzaty Mirgy-Tas do kontextu Liberce představuje klíčový aspekt kurátorského konceptu. Česko-polsko-německé pohraničí je historicky úzce spjato s textilním průmyslem, jehož odkaz zásadně formoval místní krajinu, sociální struktury i kulturní paměť. V době, kdy tato tradice postupně mizí — továrny se uzavírají a technologické zázemí zaniká — výstava otevírá prostor pro nové čtení textilu jako média paměti, ženské práce, péče, identity a rezistence, ale i menšinové zkušenosti, k níž se obě umělkyně odlišnými způsoby vztahují.