Při práci obvykle kombinuje dvě odlišné techniky – na jedné straně stojí dynamická práce s horkým sklem na píšťale, která dílu propůjčuje energii a vitalitu, na druhé pak chladná preciznost tavení skla do forem, jež umožňuje promyšlené a detailní zpracování. Tento kontrast mezi tekutostí a pevností a mezi přechodnými a fixními stavy tvoří ústřední motiv jeho tvorby. Výsledné artefakty často zachycují neviditelné procesy či pomíjivé okamžiky, které by jinak zůstaly nezaznamenané.
Autor se kromě volné tvorby věnuje i designu užitkového skla, zejména nápojových souprav.
Václav Řezáč - sklo
MUZA - Severočeské muzeum Liberec
Václav Řezáč se ve své současné tvorbě snaží o propojení mezi precizností a náhodou a hledá důkaz, že tyto zdánlivě protichůdné principy mohou harmonicky spoluexistovat. V jeho díle jde disciplína ruku v ruce se spontánností a náhodou a společně nečekaně dobře rezonují.