Představa osvaleného válečníka, který brání hodnoty, na kterých stojí jeho komunita, který udatně brání její slabší příslušníky, především ženy a děti, byla respektovaná a vševládnoucí. A zcela odpovídala po staletí panujícím genderovým konstruktům. Ženám zůstávalo právo truchlit nad smrtí svých manželů, otců, synů, bratří, nad vypálenými městy a zpustošenou krajinou. Nad dětmi zabitými či umírajícími hladem a zimou. To, že válečné utrpení žen nemělo jen podobu truchlení, se tolik nezdůrazňovalo. Pokud ano, pak vyšly na světlo dne únosy, mučení, odvlečení do otroctví, znásilnění. I fakt, že se ženy válečných konfliktů aktivně účastnily – a nebyla to až druhá světová válka.
přednáší: prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Pardubice
Pořádá: KVKLI, katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL
ŽENY A VÁLKA. OD VLASTY A ŠÁRKY DO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY.
Krajská vědecká knihovna
„Válka je záležitostí mužů, ženy jsou z ní vyloučeny“ – tvrzení, které je hluboce nepravdivé, vnímáme-li válečné konflikty, a to od nejstarších dob, v jejich úplnosti.