Noční Divočina číslo 9

Bučinou prosmýkni se bratříčku na lískovou skálu. Větrem nech si ošlehat tvář a všechna krása světa tě obejme v prázdnotě noci. Zmrzlé vodopády odrazí svit měsíce, ukážou ti cestu dál. Oči měj otevřené až budeš probíhat mezi jeřáby, řetězu se pevně drž, kameny tam bývají zrádné. Pak temná víla opláchne ti záda, neboj se. Rychle utíkej na místo, které dobře znáš. Budu tě tam čekat.