Slepí svědkové doby | Slepotisk na české knižní vazbě 16. století
Po vynálezu knihtisku došlo ke zlevnění knihy a následné zvýšení tiskařské produkce si žádalo rychlejší metody výzdoby knižních vazeb, jejichž účel byl vždy primárně ochranný. Bylo nutné nalézt rychlejší řešení výzdoby a tím se stal tzv. slepotisk. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato technika se začala používat od konce 15. století a ve století 16. dosáhla svého vrcholu.
Zvláštní pozornost bude na výstavě věnována profesorovi Bohumilu Nuskovi, který se v letošním roce dožívá 90 let a jehož frotáže (tužkové obtahy) exemplářů a knihvazačského nářadí stály na počátku tohoto projektu.